Změna zákona o ochraně spotřebitele

Přijetím zákona č. 229/2006 Sb. dochází ke změně zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOS"), a některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 229/2006 Sb., dále jen "Zákon"). Změny povedou k posílení pozice spotřebitele ve vztahu k prodávajícímu, a to jednak rozšířením okruhu povinností prodávajícího a rovněž založením rozsáhlé kontrolní pravomoci celních úřadů jako správních orgánů.

Článek je z důvodu přehlednosti rozčleněn na dvě části, z nichž první je věnována jednotlivým drobnějším změnám Zákonem provedeným. V druhé je následně podrobněji rozebrána nově založená kontrolní pravomoc celních úřadů.

1. Jednotlivé drobnější změny

a) Nově je prodávající povinen poučit spotřebitele v rámci poučení o reklamaci i o tom, za jakých podmínek může být spotřebitelem uplatněn rozpor dodávky s kupní smlouvou. Prodávající je rovněž povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo z reklamace uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje. Potvrzení musí vydat i o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy v době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace.

b) Nadále musí prodávající označit svou provozovnu způsobem, který je uveden v zákoně č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, tj. trvale, zvenčí, viditelným způsobem, s uvedením obchodní firmy, názvu nebo jména a příjmení prodávajícího jako podnikatele a jeho identifikačního čísla, bylo-li mu přiděleno.

c) Zákonem byla stanovena povinnost rovněž provozovatelům tržiště, tj. tržnice, která spočívá v povinnosti vést evidenci osob zde prodávajících, tuto na žádost předložit dozorovému orgánu a uchovávat ji po dobu jednoho roku od provedení evidenčního záznamu. Tuto povinnost mají i obce, které pronajímají část veřejného prostranství k příležitostnému stánkovému prodeji.

d) Ve všech případech, kdy není spotřebitelem požadovaná služba provedena na počkání, je prodávající povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky.

e) Potvrzení o zakoupení výrobku nebo poskytnutí služby, vydávané prodávajícím na základě žádosti spotřebitele, musí nadále obsahovat rovněž identifikační údaje prodávajícího.

f) Nově bylo Zákonem výslovně stanoveno, že nikdo nesmí neoprávněně používat ekoznačku.

g) Obecně je možno říci, že na základě Zákona došlo ke zvýšení maximálních sazeb pokut za porušení povinností stanovených ZOS.

h) V návaznosti na to, co bylo v předchozím bodě uvedené, je třeba říci, že nově může návrh na zahájení řízení o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitele u soudu podat a účastníkem řízení být rovněž subjekt, který je uvedený v seznamu osob oprávněných k jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů. Tento seznam vede Komise Evropských společenství a je zveřejňován v úředním věstníku Evropské unie.

2. Dozorová činnost prováděná celními úřady

a) Jak již výše uvedeno, byla Zákonem vložena poměrně obsáhlá ustanovení, která se týkají kontrolních oprávnění celních úřadů, které jako jedny ze správních orgánů vykonávají dozor nad dodržováním povinností stanovených ZOS. Jedná se například o oblast výrobků nebo zboží určených pro humanitární účely nebo výrobků či služeb porušujících práva duševního vlastnictví.

b) Celní úřady jsou oprávněny kontrolovat fyzické a právnické osoby v případech důvodného podezření, že v Zákoně uvedeným způsobem nakládají s výrobky nebo službami, které porušují práva duševního vlastnictví nebo klamou spotřebitele.

c) V souvislosti s prováděno kontrolou jsou oprávněny vstupovat do provozoven, skladových prostor a dalších objektů, vyžadovat umožnění kontroly, předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací, ověřovat totožnost fyzických osob, za náhradu odebírat vzorky výrobků nebo zboří k posouzení případně přizvat k účasti na kontrole osoby odborně způsobilé.

d) Při provádění kontroly se jednotliví celníci prokazují pověřením celního úřadu a služebním průkazem celníka i bez vyzvání a jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství, o nichž se dozvěděli při plnění kontrolních úkolů.

e) Je-li prokázáno, že prověřované výrobky nebo zboží porušují práva duševního vlastnictví nebo klamou spotřebitele, uloží celník jejich zajištění a kontrolovaná osoba je povinna mu tyto výrobky nebo zboží dobrovolně vydat, jinak jí budou odňaty na její náklady.

f) Proti opatření o zajištění výrobků nebo zboží dle předchozího bodu může kontrolovaná osoba podat do tří dnů poté, co jí opatření oznámeno, námitky řediteli celního úřadu, které však nemají odkladný účinek. Rozhodnutí celního ředitele o námitkách je pak konečné a doručuje se kontrolované osobě.

g) Zajištění výrobků nebo služeb trvá do doby, kdy je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání nebo do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o výrobky nebo zboží, které porušují práva duševního vlastnictví nebo klamou spotřebitele a tyto výrobky jsou proto vráceny kontrolované osobě.

h) Zabrané nebo propadlé výrobky nebo zboží musí být zničeny nebo bezplatně poskytnuty pro humanitární účely.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že s účinností Zákona, která nastala jeho vyhlášením ve Sbírce zákonů ČR, tj. dne 29.5.2006, se v určitých ohledech zpřísnily podmínky pro výkon činnosti prodávajících, a to ve snaze o zvýšení ochrany poskytované spotřebitelům. Dle našeho názoru je třeba vzít v potaz zejména nově založená široká oprávnění celních úřadů při provádění dozorové činnosti v příslušných oblastech trhu.

Pro portál BusinessInfo.cz připravil GÜRLICH & Co..

Datum: 20.06.2006 | Zdroj: BusinessInfo.cz