Zrychlené odpisy
Zrychlení odpisů
Poslanecká sněmovna dne 3. dubna 2009 v prvním čtení podpořila vládní protikrizový návrh na zrychlení odpisů vybraného firemního majetku; například automobily si tak firmy budou moci odepisovat místo současných pěti let pouze dva roky. S vládním návrhem souhlasila i opoziční sociální demokracie, která má totéž opatření také ve svém protikrizovém plánu. Návrhem se nyní bude zabývat sněmovní rozpočtový výbor. Poslanci mu zkrátili lhůtu k projednání na 20 dní.
K jeho definitivnímu schvalování by se měla sněmovna dostat na některé z příštích schůzí. Až ji schválí, zamíří novela do senátu a poté ji dostane k podpisu prezident republiky. Rychlejší odpisy se budou vztahovat na majetek pořízený od letošního 1. ledna do 30. června příštího roku, a to na majetek v prvních dvou odpisových skupinách podle zákona o daních z příjmů. Tam patří například i nejrůznější stroje pro stavebnictví nebo třeba zemědělství, obráběcí stroje, zařízení nebo kancelářská technika. V první skupině se má doba odepisování zkrátit ze tří let na 12 měsíců, v druhé z pěti let na 24 měsíců. V příštím roce přijde státní rozpočet v důsledku tohoto opatření o 9,4 miliardy korun, v následujícím roce o 3,6 miliardy korun. S návrhem souhlasil stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban.
"Změna, kterou toto protikrizové opatření přináší je rozhodně pozitivní, protože v době krize motivuje podnikatele k novým investicím do podnikání. Zrychlené odpisy by zároveň měly zvýšit poptávku po hmotném majetku, například strojích a znamenají vítaný ekonomický stimul pro tuzemské výrobní podniky, které se v současné době potýkají s nízkým počtem zakázek," komentoval výsledek hlasování prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.
„Zrychlené odpisy dlouhodobě patří v podnikové sféře mezi nejvíce podporovaná protikrizová opatření na podporu tuzemského průmyslu. Podle téměř 50 procent samotných firem jde o jedno z nejlepších opatření, kterým může vláda a parlament v této době přispět k jejich konkurenceschopnosti a také o opatření, které pomůže všem podnikatelským subjektům bez rozdílu, aniž by preferovalo pouze vybrané skupiny," dodává Petr Kužel.
Slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele
Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení podpořila také vládní návrh zákona o pojistném na sociální zabezpečení, který zavádí slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele. Opatření by mělo pomoci omezit propouštění zaměstnanců s nízkými příjmy.
Slevy na pojištění mají fungovat sestupně – čím nižší příjem zaměstnanec dostává, tím vyšší slevu na něj zaměstnavatel získá. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas trvá na tom, že opatření bude dočasné, a mělo by podle návrhu trvat do konce roku 2011. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase novela pomůže zachránit 50.000 až 70.000 pracovních míst. Po jednom roce by se podle Nečase mohlo opatření vyhodnotit a buď rozhodnout o jeho pokračování, nebo naopak o jeho zrušení.
„Každé schválené opatření, které si za cíl klade pomoci firmám v době hospodářské recese, vnímáme jako pozitivní zprávu pro tuzemské podniky. Každé, byť dílčí opatření, přinese podnikům vítané finanční úspory a pomůže jim tak se lépe vypořádat se současnou situací. S velkou úlevou proto oceňujeme, že většina poslanců podpořila tento návrh, který přináší finanční úsporu pro podniky," říká prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.
„Ze všech doposud navržených vládních opatření se největší podpoře mezi podnikateli dlouhodobě těší právě snížení sociálních odvodů, které podporuje více než 70 procent tuzemských firem. Podniky také volají po nižších firemních daních," dodává Petr Kužel.
Hospodářská komora je přesvědčena, že protikrizová opatření by neměla trvat jen po dobu nejhlubší krize, ale měla by přesahovat až do doby opětovného ekonomického růstu. Návrh nyní putuje k projednání do sociálního výboru.
Novela insolvenčního zákona
Vládní novela má podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase uchránit pracovní místa podniků v potížích, nelikvidovat tyto firmy a lépe ochránit zaměstnance před insolvencí zaměstnavatele. Novela má podle Pospíšila také zlepšit možnosti oddlužení, čili splácení dluhu ve splátkách, které se bude vztahovat i na občany. Soud by mohl například v případě nepředvídatelných těžkostí dlužníka upravit režim splátek.
Insolvenční zákon, který umožňuje od loňského roku řešit problémy podniků, výrazně posílil postavení zajištěných věřitelů, jimiž jsou většinou banky. Jejich nároky jsou nyní uspokojovány přednostně a na financování provozu a mzdy zaměstnanců pak nezbývají peníze. Ti nyní mají podle Nečase nárok na půlroční mzdu před měsícem, ve kterém byl podán insolvenční návrh. Nově by mohli požádat o platy za sedm měsíců v období kolem termínu podání insolvenčního návrhu.
„Nové změny v insolvenčním zákoně v rámci protikrizových opatření znamenají větší ochranu pro firmy, které se v této složité době mohou dostat do neřešitelných problémů. Novela dává podnikům možnost oddlužení a plynulého fungování namísto jeho zániku," uvedl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. „Jedná se o pomoc podnikům, které mohou vykazovat předluženost v důsledku momentálních výkyvů na trhu. Taková situace může nastat například u podniků z odvětví nejvíce postižených hospodářskou krizí, když firma nemá dostatek zakázek a musela přechodně omezit výrobu," vysvětluje Petr Kužel.
Firmy uvítají i odklad povinnosti platit dlužné částky pojistného na sociální zabezpečení za své zaměstnance po dobu tříměsíčního moratoria, které chrání podnik nacházející se v insolvenci před věřiteli a úpadkem. Dalším pozitivní změnou pro firmy je podle hospodářské komory to, že novela v době insolvence umožňuje nezahrnovat úrokový výnos z úvěrů do vyměřovacího základu daně z příjmů, což by mohlo více motivovat banky k poskytování úvěrů firmám v insolvenci. Zároveň však garantuje i vyšší záruky bankám a obchodním partnerům, které poskytnou finance firmám dostávajícím se do problémů v době krize.
Novela mimo jiné obsahuje i změny, které uvítají i zaměstnanci. Stát jim bude nově vyplácet podporu již v době insolvenčního řízení. Návrh rovněž upravuje podmínky, za kterých firma v platební neschopnosti bude vyplácet mzdy svým zaměstnancům – v těchto případech by zaměstnanci byli upřednostněni před pohledávkami ostatních věřitelů.
